Právě rostou: červen 2019

Teplé počasí probudilo letní druhy hub…

Objevily se holubinky a hřiby, v důkladněji zalitých oblastech i muchomůrky a lišky. Převážně suché počasí a vysoké teploty ale nepřejí askomycetům, jejichž růst postupně ustal.

čapulka bahenní (Mitrula paludosa)

kališník podobný (Helvella confusa)

baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria aff.)

V místech, kde v lesích stojí voda, můžeme najít žlutou čapulku bahenní (Mitrula paludosa), která patří k nejrozšířenějším vodním houbám. Chřapáčů v průběhu června výrazně ubylo, jako jeden z posledních se objevoval kališník podobný (Helvella confusa) preferující alkalické substráty ve smrčinách. Baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria) v tradičním pojetí je ve skutečnosti komplex několika podobných druhů, které se liší (i) vazbou na mykorhizní symbionty. Plodnice na snímku rostly ve smrkojedlovém lese kolem keře lísky.

hřib borový (Boletus pinophilus)

hřib dubový (Boletus reticulatus)

hřib žlučník (Tylopilus felleus)

Členové Mykologického klubu Jihočeského muzea od května nacházejí plodnice hřibu borového (Boletus pinophilus), jemuž letošní jaro vyhovovalo. Lokálně, především v místech zavlažených vydatnějšími srážkami, roste hřib dubový (Boletus reticulatus). Houbaři ale musejí být obezřetní, neboť již roste i trochu podobný (ale hořký) hřib žlučník (Tylopilus felleus).

hřib kříšť (Caloboletus calopus)

hřib kovář (Neoboletus luridiformis)

hřib koloděj (Suillellus luridus)

Rovněž hořký, ale bělavým kloboukem a červenožlutě zbarveným třeněm odlišný, je hřib kříšť (Caloboletus calopus). Někteří houbaři se obávají jeho záměny s hřibem kovářem (Neoboletus luridiformis), který má ale hnědý klobouk a červené póry (na rozdíl od žlutých pórů kříště) nebo se hřibem kolodějem (Suillellus luridus), který roste spíše v zahradách, parcích, na hřbitovech a dalších lokalitách, jejichž půda byla člověkem nebo přírodou obohacena o vápník. Oproti kováři kryje třeň koloděje síťka a jeho klobouk nebývá hnědý, ale zbarvený v pastelových odstínech růžové, cihlové, nazelenalé a jejich přechodech.

hřib plavý (Hemileccinum impolitum)

hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus)

křemenáč borový (Leccinum vulpinum)

Z teplomilnějších barevných hřibů jsme opakovaně našli nejedlý hřib plavý (Hemileccinum impolitum) a objevil se již i hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus). Hřibovité uzavřeme vzácným křemenáčem borovým (Leccinum vulpinum) rostoucím v zachovalých borových lesích.

muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)

muchomůrka šedivka (Amanita spissa)

muchomůrka slámožlutá (Amanita gemmata)

K nejčastějším houbám jehličnatých lesů v této době patří muchomůrky, především muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) a jí podobná muchomůrka šedivka (Amanita spissa). Najít můžete i muchomůrku slámožlutou (Amanita gemmata), která je na rozdíl od předchozích nejedlá.

holubinka mandlová (Russula vesca)

holubinka žlutá (Russula acetolens)

holubinka zápašná (Russula subfoetens)

Zatímco v květnu bylo holubinek jako šafránu, během června varazila řada druhů - od jarních až po typicky letní druhy včetně teplomilných. Výběr zahajuje holubinka mandlová (Russula vesca), jedna z houbařsky nejoblíbnějších, s tlumeně masovým zbarvením, k bázi se zužujícím třeněm a tendencí k rezavění na poškozených místech. Holubinka žlutá (Russula acetolens), někdy uváděná jako varieta holubinky měnlivé, se vyznačuje živě žlutým kloboukem, žloutkově zbarvenými lupeny, bělavým třeněm, křehou konzistencí, nakyslým aromatem a růstem pod listnáči. K mohutnějším patří holubinka zápašná (Russula subfoetens) nápadná nepříjemných pachem a uváděná jako nejedlá až jedovatá.

liška obecná (Cantharellus cibarius)

liška bledá (Cantharellus pallens)

vláknice začervenalá (Inocybe erubescens)

Liška obecná (Cantharellus cibarius) i liška bledá (Cantharellus pallens) se na příhodných stanovištích objevují i v ne zrovna malém množství. Jejich další růst bude záviset na srážkách začátkem července. Podobně jako loni jsme i letos zaznamenali několik nových lokalit s výskytem smrtelně jedovaté vláknice začervenalé (Inocybe erubescens). Lidé sbírající jarní a časně letní lupenaté houby (májovky, podtrnky, čirůvky, muchomůrky růžovky ap.) by se měli naučit její základní znaky, aby se vyhnuli nepříjemnostem.

kalichovka žlutolupenná (Gerronema xanthophyllum)

penízovka širokolupenná (Megacollybia platyphylla)

štítovka jelení (Pluteus cervinus)

Lupenaté houby z dřevního opadu zastupuje nehojná kalichovka žlutolupenná (Gerronema xanthophyllum) s lupeny, které sbíhají na třeň a k stáru žloutnou. Běžné jsou pak penízovka širokolupenná (Megacollybia platyphylla) a štítovka jelení (Pluteus cervinus). Penízovka má oproti štítovkám řidší lupeny.

lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum)

lesklokorka jehličnanová (Ganoderma carnosum)

troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola)

Na dubových kořenech či pařezech můžete najít karmínově zbarvené „prstíčky“, ze kterých později vyrůstají červeno-žluto-bílé klobouky. Jde o lesklokorku lesklou (Ganoderma lucidum), které někteří autoři (na základě podobnosti s čínskou lesklokorkou „reishi“ používanou v tradiční čínské medicíně) přiřkli léčivé účinky. Bylo však biomolekulárně potvrzeno, že lesklokorka lesklá rostoucí v České republice a reishi rostoucí v Číně jsou dva odlišné druhy. Kolem údajné léčivosti lesklokorky lesklé proto zůstávají otazníky. Podobnou houbou, ovšem preferující dřevo jehličnanů, je lesklokorka jehličnanová (Ganoderma carnosum). V letošním roce nám několik nálezců nahlásilo její výskyt na zahradách. Obvykle roste z kořenů mrtvých nebo odumírajících jehličnanů (borovice, jedle, douglaska aj.). Lesklokorkám se může vzdáleně podobat běžný troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola), vytrvalý choroš, který najdeme v lesích všech druhů na padlých kmenech a pařezech. Občas se najde i v zahradách či sadech na dožívajících ovocných stromech.

bránovitka mléčná (Irpex lacteus)

ďubkatec pohárkovitý (Coltricia perennis)

bělochoroš slzící (Postia guttulata)

Přímo v Českých Budějovicích obrostla odumřelá bříza plodnicemi bránovitky mléčné (Irpex lacteus). Tento teplomilný choroš byl donedávna považován za vzácný, ale v posledních letech se v důsledku oteplování klimatu šíří. Kolem lesních cest a na starších lesních ohništích můžete najít ze země rostoucí trychtýřovitě tvarované choroše rostoucí přímo z půdy. Nejčastěji jde o ďubkatec pohárkovitý (Coltricia perennis). Na pařezech a pahýlech smrku, ale i jiných jehličnanů, se může objevit bíle zbarvený bělochoroš slzící (Postia guttulata), který ve fázi intenzivního růstu zdobí načervenalé kapičky.

psivka Ravenelova (Mutinus ravenelii)

rosolovka houbomilná (Syzygospora mycetophila cf.)

korunokyjka svícnovitá (Artomyces pyxidatus)

Najdete-li podivnou houbu tenčí než prst, vyrůstající z vajíčka a vybavenou páchnoucím zeleným slizem lákajícím mouchy, pak může jít o psivku Ravenelovu (Mutinus ravenelii), která se vyznačuje malinově zbarveným třeněm, případně o psivku obecnou (Mutinus caninus), jejíž třeň bývá spíše mrkvový. Zvláště první jmenovaná se v posledních letech šíří. V České republice není původní a v jižních Čechách se objevila poprvé v 80. letech 20. století. Během posledních 2-3 let se četnost nálezů nápadně zvyšuje. Snad díky vlhčímu počasí na začátku června jsme našli zajímavou houbu, rosolovku houbomilnou (Syzygospora mycetophila), která parazituje na plodnicích penízovek z rodu Gymnopus. Dnešní díl zahajuje i uzavírá korunokyjka svícnovitá (Artomyces pyxidatus), kuřátka připomínající saprotrofní houba rozkládající mrtvé kmeny a pařezy listnáčů. Vzácněji roste i na jehličnanech, především borovici, ze které pochází plodnice na snímku.

fotografie: J. Blažej, J. Janda, M. Klimeš, V. Pravda, J. Souček (jméno autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)

Související články

• Právě rostou: květen 2019