Historie od roku 1990

Spolky a klubyMykologický klubHistorieHistorie od roku 1990

Historie od roku 1990

V. Mykologický klub Jihočeského muzea

Rok 1990 s sebou přinesl dvě změny: Mykologický klub přešel pod Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a jeho plný název je od té doby Mykologický klub Jihočeského muzea (MK JčM). Byl vytvořen jeho nový statut a také stanovy, ty však byly v roce 2000 nahrazeny novější, dodnes platnou verzí. Téměř zároveň došlo ke změně na místě mykologa Jihočeského muzea, když Zdeňka Kluzáka po jeho odchodu do důchodu vystřídal čerstvý absolvent Přírodovědecké fakulty UK Praha Miroslav Beran. Ten byl v souladu se statutem klubu delegován ředitelem JčM do pětičlenného výboru MK JčM. Předsedou klubu až do roku 1996 zůstal Zdeněk Kluzák. Po něm předsednictví převzal Tomáš Papoušek.

VI. Spolupráce s novým mykologem

V roce 1991 se konal 1. ročník jihočeské soutěže „Houby v octě“, když se M. Beran, přišedší z Mykologického kroužku v Sezimově Ústí, pokusil „přesadit“ tamější dlouhodobou tradici. Ta skutečně byla českobudějovickými adoptována. Až do roku 2001 se MK JčM v pořadatelství střídal s MK Sezimovo Ústí, poté už se akce téměř pravidelně konala v Jihočeském muzeu, a to vždy za účasti sezimoústeckých přátel.

M. Beran po svém nástupu do muzea začal provádět terénní mykologický průzkum regionu a v tomto ohledu velmi brzy navázal těsnou spolupráci s některými členy klubu: v letech 1991–1995 prováděl spolu s Tomášem Papouškem oficiální mykologický inventarizační průzkum Žofínského pralesa, časté byly výjezdy na Vyšenské kopce, kterých se střídavě zúčastňovali také Alexandr Jegorov, Vratislav Bícha, Jiří Novotný a František Tondl. „Památnou“ se stala návštěva šumavských lesů mezi Černým Křížem a Jeleními vrchy v srpnu 1991, kam M. Berana zavedl Libor Schmidtmayer. Od té doby se tam členové MK JčM často v různých – širších či užších – sestavách vracejí a čekají tam na ně nová a nová překvapení…

Tím, že Mykologický klub přešel pod Jihočeské muzeum, se změnila jen malá část jeho činnosti. Jedna z aktivit, která ještě několik let přetrvala, bylo vystavování plodnic hub během celé sezony ve výstavní skříňce na náměstí Přemysla Otakara II. Provoz skříňky měl na starosti Vratislav Bícha, který se později marně snažil o to, aby někteří jiní členové klubu aspoň částečně tuto misi převzali. Nakonec byla skříňka stržena, když dům, na kterém byla připevněna, změnil majitele (poté v domě několik let sídlila pobočka Živnobanky).

Dále probíhaly členské schůze klubu, a to v Jihočeském muzeu, po celý rok kromě hlavních prázdnin, vždy první pondělí v měsíci (později se od schůzí v podzimním období postupně ustoupilo). I nadále probíhaly v historické budově muzea podzimní výstavy hub, kdy členové klubu byli hlavními dodavateli čerstvých plodnic hub a také pomáhali zajišťovat poradenskou službu ve výstavním sále.

Každoročně se konaly společné klubové vycházky. Jistou dobu, ve druhé polovině 90. let, se staly tradicí dubnové vycházky za kačenkou českou na Lhenicko a časně květnové vycházky na Soběslavská blata a do jejich okolí (zejména do lesa Dr. Kotlabou nazývaného „Džungle“). M. Beran si ze svého působení v Mykologickém kroužku v Sezimově Ústí přinesl představu, že členové klubu by své aktivity měli plánovat a organizovat v podstatě sami (zatímco v Č. Budějovicích byl zažitý systém „hlediště – jeviště“) a usiloval, aniž by se jakkoliv od činnosti klubu odkláněl, o její uvedení do praxe…

Někdy v roce 1992 vznikla myšlenka vydávání klubového zpravodaje. Na základě návrhu Z. Kluzáka byl pokřtěn Anthurus (houba květnatec Archerův, tehdy nazývaná Anthurus archeri, byla v rámci tehdejšího Československa poprvé nalezena právě v jižních Čechách a Z. Kluzák se účastnil jejího dlouhodobého mapování majícího za cíl dokumentovat její postup do střední Evropy) a bylo dohodnuto, že klub bude vydávat 4 útlé sešity ročně. Redaktorem byl zpočátku Z. Kluzák, od roku 1995 M. Beran. Anthurus – Zpravodaj jihočeských houbařů bohužel nepřežil rok 1996. Významnější příspěvky od členů klubu prakticky nepřicházely, a Z. Kluzák praktikoval „recyklaci“ svých starších, již jinde publikovaných textů, popř. i obrázků. Někteří členové klubu ultimativně požadovali další čísla, aniž by pro to cokoliv udělali (opět systém „hlediště – jeviště“), což byl další důvod k zániku zpravodaje. (K pokusu o vzkříšení – neúspěšnému – došlo v roce 2000, když bylo úmyslem zpravodaj vydávat a šířit na CD, včetně barevných příloh.)

Spolu se vznikem zpravodaje byl Anthurus zvolen za klubový emblém (dodnes používaný). Ten byl krátce nato vytištěn ve formě samolepky dle návrhu Jindry Papouškové.

VIII. III. českobudějovické mykologické dny

V roce 1996 si zřejmě nikdo z MK JčM ani zvenčí nevzpomněl na to, že klub měl oslavit 30 let své existence. K oslavám došlo až napřesrok: v roce 1997 se uskutečnila dosud největší akce spolupořádaná mykologickým klubem v Č. Budějovicích – III. českobudějovické mykologické dny. Organizačně se na ní podíleli T. Papoušek a M. Beran. Účastníci z osmi evropských zemí navštívili během tří exkurzních dnů mykologicky zajímavé jihočeské lokality včetně Libochovky a Žofínského pralesa a vyslechli řadu zajímavých přednášek, např. Přehled druhů rodu Ramaria (kuřátka) od autora pozdější monografie tohoto rodu Josefa Christana z Německa nebo Panorama rodu Leccinum (kozáky a křemenáče) od známých francouzských boletologů Gilberta Lannoye a Guy Redeuilha. Přednášky probíhaly v prostorech Jihočeské univerzity (JU). Předseda MK JčM se zasloužil o to, že se společenského večera, kde nechyběly skvělé karbanátky člena klubu Jana Pečenky a houbový likér Jiřího Baiera, zúčastnili mj. tehdejší ministr kultury ČR Jaromír Talíř a primátor Českých Budějovic Miroslav Beneš. Při příležitosti konání III. českobudějovických mykologických dnů byly vydány čtyři drobné publikace, na kterých ve větší či menší míře spolupracovali členové klubu: Houby Českokrumlovska, Chráněné houby v jižních Čechách, Houby města Českých Budějovic a Houby Šumavy.

IX. Klub v „ilegalitě“

V roce 1998 převzal štafetu předsednictví další dlouholetý člen klubu Jiří Novotný a o dva roky později zakládající člen klubu František Tondl. Zároveň z místa jednatele klubu odešel Vratislav Bícha, což se citelně odrazilo především na formální stránce činnosti klubu. V následující dekádě klub v podstatě přestal „papírově“ existovat: v rozporu se stanovami klubu nebyly svolávány výroční členské schůze, nebyli voleni funkcionáři klubu ani nebyly sepisovány výroční zprávy o činnosti. V roce 2000 zvolený nástupce V. Bíchy ve funkci jednatele, Milan Černý, se fakticky neujal své funkce a klub z vážných rodinných důvodů opustil. Klubu postupně ubývali členové a jeho věkový průměr se zvyšoval. Noví lidé nepřicházeli. Ze strany M. Berana došlo k určitým pokusům o oživení (zkrácení periody členských schůzí s přednáškami v zimním a jarním období na 14 dnů), ty však nebyly úspěšné. Na znamení nesouhlasu s děním v klubu z něho M. Beran vystoupil, dle stanov však, jakožto mykolog JčM, zůstal členem jeho výboru delegovaným ředitelem JčM. Oslabení základny klubu se projevilo mj. tím, že některé výstavy hub v JčM byly zkráceny na dva dny. Neformálním tahounem klubu se v té době stal Rudolf Mašek, podporovaný svou ženou Zdeňkou, rovněž členkou klubu. I v tomto období členové klubu, především F. Tondl, v případě nutnosti zastupovali v pondělní poradně pro houbaře, zajišťované Jihočeským muzeem. V roce 2010 R. Mašek spolu s mykologem JčM M. Beranem zabránili klinické smrti klubu: ve spolupráci s Jiřinou Siegelovou, tehdejší častou návštěvnicí poradny pro houbaře v JčM, se podařilo do klubu přivést několik nových členů. V příštích letech přibylo, už jen jednotlivě, několik dalších, čímž se akceschopnost klubu znatelně zvýšila. Po deseti letech byla uspořádána výroční členská schůze! Do čela klubu byl zvolen Rudolf Mašek.

I v dekádě po roce 2000 MK JčM vyvíjel faktickou činnost, dokonce došlo k počinu mimořádnému: v roce 2004 vydal Tomáš Papoušek vlastním nákladem Velký fotoatlas hub z jižních Čech, reprezentativní regionální mykologickou publikaci představující 850 druhů makromycetů rostoucích v jižních Čechách. Kniha byla připravována několik let a podílelo se na ní několik členů Mykologického klubu JčM: editorem, autorem většiny fotografií a velké části popisů byl sám vydavatel, fotograficky se na knize podílel také J. Novotný, některé texty napsal F. Tondl. Kromě nich se na knize významně autorsky podíleli M. Beran (JčM v Č. Budějovicích) a J. Vlasák (ÚMB AV ČR, Č. Budějovice). Významnou technickou pomoc kolektivu autorů poskytl V. Bícha, rovněž člen klubu. 

V letech 2001–2005 T. Papoušek, V. Bícha a J. Novotný spolupracovali s M. Beranem na mykologickém průzkumu PR Fabián na Jindřichohradecku. V té době M. Beran, T. Papoušek a V. Bícha mykologicky bádali rovněž v PP U tří můstků a PP Pohořské rašeliniště v Novohradských horách. Až do roku 2001 také pokračovaly pravidelné návštěvy Lužnického vrchu, mykologicky velmi bohaté lokality v Novohradských horách, kterou pro mykologii objevil T. Papoušek. Na této lokalitě v té době proběhly dvě vycházky pro členy klubu vedené M. Beranem.

Po roce 2000 byl na několik let obnoven provoz mykologické výstavní skříňky na náměstí Přemysla Otakara II. Skříňka však tentokrát byla umístěna (laskavostí majitele mapového centra pana Götze) v úzké pasáži na náměstí, takže byla poněkud „zastrčená“ a, hlavně, v řadách klubu nebyl nikdo, kdo by byl schopen a ochoten se intenzivně starat o obměnu hub v ní. A tak brzy došlo k jejímu odstranění.

V letech 2003 a 2004 se ve Frymburku v Pošumaví uskutečnily dva ročníky mezinárodně pojaté akce Týden mykologických exkurzí v jižních Čechách (TMEjČ). Mykologický klub JčM sice nebyl jejím oficiálním spolupořadatelem, ale osobou tehdejšího člena klubu Petra Baldy, který spolu s M. Beranem oba ročníky organizačně zajišťoval, se na ní podílel. Další dva ročníky akce (2005 a 2006) se konaly ve Dvoře Hamr v Lužnici na Třeboňsku, na těch už se však členové klubu organizátorsky nepodíleli. Naopak zatím poslední ročník TMEjČe (2008, Nové Hrady) se o spolupracovníky z řad MK JčM, zejména R. Maška, znovu opíral.

V roce 2000 se Mykologický klub JčM poprvé prezentoval na akci Hobby Podzim pořádané na českobudějovickém Výstavišti. Tehdy nabízel návštěvníkům své poradenské služby ve stánku o 12 m², v následujících letech se stánek zvětšil postupně až na současných „standardních“ 18 m². Kromě různých osvětových materiálů a drobných publikací, pohlednic a kalendářů členové klubu ve stánku nabízejí návštěvníkům zhlédnutí výstavky podzimních hub. Navíc Mykologický klub na Hobby Podzim pravidelně pořádá prakticky zaměřené přednášky: v posledních letech to byly Otravy z hub a Pěstování hub v malém, připravované Alexandrem Jegorovem.

X. Oživení po příchodu nových členů

Ke zřetelnému pozitivnímu obratu v činnosti klubu začalo docházet od roku 2010, kdy do MK JčM vstoupilo několik nových členů. V roce 2012 navázal předseda MK JčM R. Mašek spolupráci s KIC Trhové Sviny, která vyústila v improvizovanou výstavku hub. V následujících dvou letech se v Kulturním domě v Trhových Svinech uskutečnily dvoudenní výstavy hub za spoluorganizátorství JčM. Kromě M. Berana se na nich pořadatelsky podílel R. Mašek, dodávkami hub přispěli i další členové klubu, zejména T. Papoušek a K. Opelka. Členové MK JčM spolupracovali s M. Beranem také při sběru hub pro výstavy pořádané v letech 2011-2014 v Táboře resp. v Sezimově Ústí. Další skupina členů klubu (J. Souček, M. Klimeš, Janda a J. Chalupský) podpořila dodávkami hub výstavy hub v Pořežanech na Vltavotýnsku pořádané v letech 2013–2015 Pavlem Špinarem. Je zde vidět znatelný nárůst aktivity klubu: zatímco před rokem 2010 bylo ohroženo zásobování „kmenových“ výstav v JčM, o několik let později členové klubu „stíhají“ dodávat houby i na několik dalších výstav pořádaných v regionu! Od roku 2014 mají „noví“ členové početní převahu v pětičlenném výboru MK JčM.

Za dosavadní vrcholy výstavní činnosti Mykologického klubu JčM lze označit podzimní výstavy hub mimořádně pořádané na českobudějovickém Výstavišti v letech 2012 a 2013, kdy byla historická budova JčM, kde se jinak výstavy konají, v rekonstrukci. Výstavy pořádané v rámci akce Hobby Podzim sice nebyly „statisticky“ optimálně načasované, ale podmínky k vystavování a k pořádání dalších, navazujících aktivit, zejména pro děti a mládež, byly zdaleka nejlepší (velký prostor, dobré světelné podmínky, optimální teplota ve výstavním sále a v zázemí).

Činnost MK JčM po letech, kdy o to mykolog JčM marně usiloval, dostala spontánní ráz: členové klubu nejen sami plánují a organizují vycházky, ale především ročně pořádají desítky improvizovaných výjezdů za houbami. O aktivitách Mykologického klubu svědčí i obsah těchto webových stránek, redigovaných J. Součkem od roku 2014 ve spolupráci s M. Beranem a několika aktivními členy klubu.

Sdílet na FacebookSdílet na Google+Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

Kalendář akcí

Nejbližší akce