Právě rostou: květen 2018

Díky prvním dešťům, které přišly na počátku května, se v zavlažených oblastech objevují po několika měsících houby…

Většina srážek pochází z bouřek a přeháněk, takže je jejich rozložení velmi nerovnoměrné. Zatímco v některých oblastech Jihočeského kraje od začátku května spadlo kolem 100 milimetrů srážek, jinde nedosáhl úhrn ještě ani 10 milimetrů a sucho pokračuje. První polovinu května bylo možné najít nanejvýš chorošovité houby a pyrenomycety; zhruba od poloviny měsíce se objevují i lupenaté a lokálně také první hřibovité houby.

čapulka bahenní (Mitrula paludosa)

káčovka jeřábová (Biscogniauxia repanda)

dřevomor mnohotvarý (Hypoxylon multiforme)

V potocích, ale i lesních kalužích je možné najít vodní houbu čapulku bahenní (Mitrula paludosa), která roste ze zanořeného dřeva nebo opadu. Trochu podobná míhavka vodní (Vibrissea truncorum) se liší kratší (přibližně kulovitou) plodnou žlutě zbarvenou částí plodnice a preferencí proudící velmi čisté vody. Na mrtvých kmíncích jeřábů, s oblibou na suťových lokalitách, roste nehojná a v Červeném seznamu zahrnutá káčovka jeřábová (Biscogniauxia repanda). Mnohem hojnější dřevomor mnohotvarý (Hypoxylon multiforme) pochází z roztříštěného březového kmínku; objevit se může ale i na dřevu jiných listnáčů.

slizečka porcelánová (Oudemansiella mucida)

ronivka podhorská (Hydropus subalpinus)

polnička raná (Agrocybe praecox)

Překvapením, které na nás čekalo 1. května ještě před prvními dešti, pro nás byla slizečka porcelánová (Oudemansiella mucida) vyrůstající na bukové větvi ve vrcholové partii vyschlého šumavského lesa na jedné z hor v oblasti Lipna. Naopak ronivka podhorská (Hydropus subalpinus), druh typický pro suťové bučiny, vyrostl v jednom z českobudějovických parků pod soliterním bukem. Jednou z nejhojnejších lupenatých hub, kterou v současnosti najdete v lesích všeho druhu, je polnička raná (Agrocybe praecox), nápadná blanitým prstenem.

hlíva čepičkatá (Pleurotus calyptratus)

outkovka hrbatá (Trametes gibbosa)

outkovka Trogova (Trametes trogii)

Na několika lokalitách se objevila donedávna v jižních Čechách neznámá hlíva čepičkatá (Pleurotus calyptratus). Hlíva, která postrádá třeň a tvoří plus mínus ploché nebo mírně vyklenuté bokem přirostlé plodnice, je velmi teplomilná. Roste na mrtvém dřevu osik a jiných topolů, s oblibou na vlhčích místech. Porůstá zakleslé i stojící kmeny do mnoha metrů výšky. V Červeném seznamu (2006) je uvedena jako ohrožený druh, ale při stávajícím trendu šíření patrně tuto pozici v nové verzi Červeného seznamu nejspíš neobhájí. Je možné, že jí čeká podobný osud jako původně vzácnou outkovku Trogovu (Trametes trogii), která se ale během posledních let rozšířila natolik, že porůstá prakticky každý osikový pahýl a větev v jihočeských pánvích. Z osiky pochází i snímek outkovky hrbaté (Trametes gibbosa) tvořící pružné tuhé masité plodnice s trochu síťkovitě protaženými rourkami. Může ale růst i na řadě jiných listnáčů, nejčastěji je uváděna na dřevě buku.

ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii)

lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum)

sírovec žlutooranžový (Piptoporus sulphureus)

Ohňovec Harigův (Phellinus hartigii) má oblé vytrvalé plodnice rostoucí na dřevu jedle. To může hostit i lesklokorku ploskou (Ganoderma applanatum), která se liší především výrazně vrstevnatými (často, ale ne vždy plochými) plodnicemi. K sezónním chorošům s jednoletými plodnicemi patří sírovec žlutooranžový (Piptoporus suphureus). Vyskytuje se na dubech, vrbách, akátech a ovocných stromech. Pokud byste zatoužili po jeho konzumaci, vyhněte se sběru z akátu, jehož dřevo obsahuje jedovaté látky a poohlédněte se spíše po ovocných stromech nebo vrbách, sbírejte pouze mladé šťavnaté plodnice a v případě úpravy ve stylu houbových řízků nezapomeňte plátky předvařit.

choroš šupinatý (Polyporus squamosus)

choroš poloplástvový (Polyporus arcularius)

choroš smolonohý (Royoporus badius)

V bukovém lese jsme našli několik různě starých plodnice choroše šupinatého (Polyporus squamosus). Drobný choroš poloplástvový (Polyporus arcularius) se po deštích objevil zároveň s podobných chorošem zimním (Polyporus brumalis), který se liší o něco drobnějšími, ale přesto dobře patrnými póry a chorošem brvitým (Polyporus ciliatus), který se liší zcela drobnými jen obtížně viditelnými póry. Takové má i choroš smolonohý (Royporous badius) tvořící výrazně větší a hnědavě zbarvené plodnice s obvykle tmavohnědě zbarveným třeněm, alespoň na bázi.

muchomůrka šedopochvá (Amanita submembranacea)

hřib plavý (Hemileccinum impolitum)

hřib dubový (Boletus reticulatus)

Vysoké dubnové teploty a následující deště probudily první mykorhizní houby, z nichž se některé objevily rekordně brzo. V lesích můžete najít některé muchomůrky - například vyobrazenou muchomůrka šedopochvou (Amanita submembranacea), ale také muchomůrku šedivku (Amanita spissa). Z barevných hřibů začal na různých lokalitách fruktifikovat nejedlý hřib plavý (Hemileccinum impolitum). Lokálně lze narazit na hřiby dubové (Boletus reticulatus) nebo kováře (Neoboletus luridiformis).

fotografie: J. Janda, J. Souček (autora zobrazíte najetím kurzoru na snímek)

Související články

• Právě rostou: duben 2017