Historická budova Jihočeského muzea 
Muzeum koněspřežky 
Tvrz Žumberk u Nových Hradů 
Památník Jana Žižky z Trocnova 
tvůrčí dílny
Právě rostou: červen 2014
Tři červnové týdny beze srážek zastavily růst většiny běžných hub, typické jedlé druhy vymizely již v polovině měsíce.
Zhruba do poloviny června bylo možné najít hřib dubový (Boletus reticulatus), hřib kovář (Boletus luridiformis) nebo hřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus). Z méně běžných se objevil Boletus mendax (houbaři obvykle nerozlišovaný od kováře či koloděje) a hřib siný (Gyroporus cyanescens), který roste pod buky a borovicemi. Vyznačuje se plodnicemi vybarvenými ve světlých okrových či bělavě krémových odstínech, plstnatým povrchem, výrazným modráním na poškozených místech a třeněm, který je uvnitř rozdělen vatovitými přihrádkami. V jehličnatých lesích se již můžeme setkat i s nejedlým hřibem žlučovým - „hořčákem“ (Tylopilus felleus).
|
hřib kovář |
hřib siný |
hřib žlučový |
Z nejběžnějších holubinek se objevovaly holubinka namodralá (Russula cyanoxantha), jí podobná holubinka sivá (Russula grisea), ve druhé polovině měsíce ještě holubinka mandlová (Russula vesca) a v menší míře holubinka bukovka (Russula heterophylla). Z letních druhů už pod duby vyrostly první plodnice holubinky nazelenalé (Russula virescens) a pod buky vzácná nejedlá holubinka sluneční (Russula solaris).
|
holubinka sivá |
holubinka bukovka |
holubinky nazelenalá |
Z jedovatých stojí za zmínku vláknice Patouillardova neboli začervenalá (Inocybe erubescens). Tato lupenatá houba vyrůstá v jižních Čechách vzácně na stanovištích s výživným substrátem, optimálně v kombinaci s vápencem v podloží. Od májovek, podtrnek a pečárek, s nimiž by snad mohla být zaměněna, ji rozlišíte podle nápadného červenání na otlačených či poškozených místech. To se ale nemusí projevit okamžitě, ale až s odstupem několika hodin (na snímku j zachycena mladá polodnice s ještě neotevřeným kloboukem).
|
vláknice začervenalá |
hlíva plicní |
krásnorůžek rohovitý |
Nejpestřejší škála hub se v červnu objevovala na dřevu - padlých kmenech, větvích i živých stromech. Jedním z jedlých druhů, který jsme v posledních týdnech měli možnost vidět, je hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius). Od známější hlívy ústřičné ji odlišuje mimo jiné doba růstu (hlívu ústřičnou najdete spíš na začátku jara a pozdě na podzim) a také žloutnutí plodnic. Na starých kmenech vyrůstá také krásnorůžek rohovitý (Calocera cornea), pro který je typický růst v pruzích - podobný krásnorůžek lepkavý najdete většinou jednotlivě.
|
pstřeňovec dubový |
slizečka ocasatá |
troudnatec růžový |
K nejvzácnějším dřevokazným houbám, se kterými jsme se v červnu setkali, patří pstřeňovec dubový (Buglossoporus pulvinus), druh, který se objevuje jen v teplých oblastech jižní Moravy, jižních a středních Čech na dubových kmenech. Naopak hojně roste slizečka ocasatá (Xerula radicata), jejíž kořenující třeň může vést i velmi hluboko k odumřelým kořenům, z nichž čerpá živiny. Vzácným „chorošem“ typickým pro pralesní stanoviště, který snadno poznáme podle zarůžovělých pórů, je troudnatec růžový (Fomitopsis rosea). Preferuje padlé smrkové a jedlové kmeny.
|
hnědák Schweinitzův |
ohňovec borový |
outkovka chlupatá |
Z dalších dřevokazných hub stojí za pozornost hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii), nápadná patogenní houba, která napadá kořeny a kmeny jehličnanů. Po odumření stromu zpravidla zůstává na stanovišti a žije saprotrofně. Vzácnější, ale například v borech na Třeboňsku místy hojný, je ohňovec borový (Phellinus pini). Plodnice se objevují na kmenech živých borovic, jednotlivě nebo ve skupinách, a to nízko nad zemí až ve výšce několika metrů. Outkovku chlupatou (Trametes hirsuta) najdeme na kmenech a větvích živých i odumřelých stromů. Napadá hlavně listnaté dřeviny včetně ovocných. Plodnice jsou často zelenavě zbarvené řasami, které žijí na jejich povrchu.
Související články
Pobočky
- Historická budova Jihočeského muzea
- Muzeum koněspřežky
- Tvrz Žumberk u Nových Hradů
- Památník Jana Žižky z Trocnova
