Historie klubu

    Na počátku bylo slovo, přesněji řečeno hodně slov proslovovaných na historických přednáškách v Krajském vlastivědném muzeu v Českých Budějovicích. Ředitel muzea Karel Pletzer začal budovat významnou kulturní a vědeckou instituci regionu intenzivním sbírkotvorným programem i pořádáním přednášek a dalších akcí pro širokou veřejnost. Jeho pozornosti neuniklo, že se v okruhu posluchačů navštěvujících historické přednášky pořádané v muzeu v průběhu druhé poloviny 50.let ustálilo jádro stálých zájemců nejen o poznávání historie jižních Čech, ale i zájemců o vlastní podíl na dalším rozvíjení regionální historiografie, a tedy i o aktivní spolupráci s muzeem.Tudíž se přímo nabízelo využít zájmu a znalostí těchto příznivců a sdružit je v zájmovém útvaru při Krajském vlastivědném muzeu. Zrodila se myšlenka založit Historický kroužek, jakousi obdobu Vlastivědné společnosti jihočeské pracující v Českých Budějovicích v letech 1928-1939,1945-1949.
    Nejdříve byla rozeslána pozvánka.(1) 4.února 1959 se sešlo v ředitelně muzea 13 vlastivědných zájemců a bylo rozhodnuto Historický kroužek založit.Ustavující schůze proběhla 9. března 1959 za účasti 20 osob. Byl stanoven jasný cíl – sdružovat zájemce o historii a přátele historických památek jihočeského kraje z řad široké veřejnosti k aktivnímu šíření regionálních historických znalostí s cílem stále poznávat, odhalovat a zachraňovat historické a umělecké cenné památky, bránit jejich ničení. Za tím účelem pořádat přednáškové a diskusní večery, exkurze a vlastivědné zájezdy, napomáhat muzeu při shromažďování a uchovávání regionálních historických poznatků a dokladů. Současně bylo stanoveno, že členem kroužku se může stát každý, kdo podepíše přihlášku s prohlášením, že se bude aktivně podílet na činnosti a jeho působení bude podporovat. Členství bylo zpočátku bezplatné, později byl stanoven roční příspěvek, zpočátku 6 Kčs. Jednomyslně bylo zvoleno první vedení kroužku – předsedou MUDr. Karel Plavec, místopředsedou Miloš Svoboda, jednatelem Jindřich Činátl.
    Historické „miminko“ bylo na světě. Členská základna byla zpočátku malá – 32 členů. V březnu 1959 bylo rozesláno na nejrůznější úřady , školy a organizace několik set oznámení o založení Historického kroužku. Bezvýsledně. Tudíž zbýval jediný způsob - drobná, soustavná, ale cílevědomá práce, působení od jednotlivce k jednotlivci. (Ostatně tato metoda je nejpůsobivější i po 50 letech). Především bylo stanoveno  konat členské schůze pravidelně, vždy druhé pondělí v měsíci. Program schůzí byl doplňován přednáškami z historie v prvé řadě lokální, či aspoň jihočeské. V červnu 1959 byl přijat  návrh předsedy Karla Plavce, aby se povzbudila aktivní iniciativa členů kroužku tím, že při členských schůzích budou členové pronášet vlastní 5-10 minutové proslovy z okruhu svých historických znalostí. Z této praxe se vyvinuly pravidelné, populárně vědecké historické přednášky.
    Spolupráce s muzeem byla od počátku velmi dobrá. Muzeum se ústy pana ředitele Karla Pletzera zavázalo umožňovat konání členských  schůzí a porad v místnostech muzea, (později trvale v sále Osvětové besedy v Hroznové ulici), poskytovat členům kroužku volný přístup do sbírek, půjčování odborné literatury a radu i pomoc v každém směru. Pan ředitel se zpočátku na činnosti podílel i osobně, od roku 1962 až do roku 1973 převzal funkci „spojky s muzeem“ Oldřich Weiss,numismatik muzea. Historický kroužek získal v muzeu i prostor pro ukládání korespondence a archivního materiálu. Pro informaci o činnosti byla zřízena skříňka v podloubí na rohu náměstí a ulice Dr. Stejskala. Členové kroužku se zapojili do práce muzea – soupisu pamětních desek, domovních znamení, soch, sloupů, obrazů a památností ve městě (do roku 1959). Adolf Träger, Karel Plavec, František Rada a Miloš Svoboda se pokusili uprostřed roku 1961 oživit Klub Za staré Budějovice.
    Důležitou součástí činnosti Historického kroužku se stalo i pořádání zájezdů, autobusových i vlakových, a vycházek. Jejich cílem byla především historická místa a památky Jihočeského kraje, výjimečně i mimo kraj. O programy zájezdů pečovala zvláštní zájezdová komise (od roku 1965). Její členové vymýšleli trasy, pečlivě zmapovali vybraná místa a zájezdy či vycházky sami vedli. Kromě vlastních akcí se členové kroužku podstatně podíleli na účasti všech muzejních akcí.
    Zakladatelé kroužku nechtěli ponechat náhodě ani zajištění svých nástupců mezi mladou generací. Již tři roky po založení byl ustaven pod patronací místopředsedy Miloše Svobody kroužek mladých. V roce 1962 se podařilo získat 6 členů, v roce 1963 již 11. O činnosti mladých historiků je pojednáno samostatně . Za zmínku stojí snad i to, že současná předsedkyně klubu byla právě členkou mladých historiků.
    Mnohotvárná a přitažlivá činnost kroužku se brzy pozitivně odrazila v růstu členské základny.Velký význam pro činnost kroužku mělo blížící se 700. výročí založení našeho města v roce 1965. Rozvinula se spolupráce s muzeem i městem a na členských schůzích byl celý rok 1965 věnován tomuto slavnému výročí.
    Kromě přednášek se výbor Historického kroužku soustředil i na zajištění vlastní publikační činnosti. 1.1.1964 se rozhodl vydávat čtvrtletně vlastní publikaci –„ Výběr z prací členů Historického kroužku při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích“ pod záštitou muzea. Přednostně byly publikovány práce členů přednesené na členských schůzích či napsané jako samostatné články, aby historicky cenné údaje a osobní vzpomínky nebyly nenahraditelně ztraceny. Už první redakční úvodník zdůraznil, že Výběr je dílem amatérským, jehož obsahem jsou vybrané práce členů kroužku a jehož realizaci si zajišťují členové sami. O obsahovou  náplň pečovala nejdříve šestičlenná, od roku 1968 dvanáctičlenná redakční rada. Jejím prvním předsedou byl až do své smrti (1978) Miloš Svoboda. Ten rovněž s ojedinělou obětavostí a nezištností vykonával všechny práce výkonného redaktora i administrátora časopisu, sám přepisoval veškeré texty na kovolisty pro tisk. Výběr byl tištěn rotaprintem v Domě kultury a vzdělávání v Českých Budějovicích Hroznová č.8. Spojení s tiskárnou zajišťoval Oldřich Weiss. Záslužnou práci konala i distribuční skupina v čele s Marií Bláhovou, která registrovala odběratele, vyúčtovávala předplatné, rozesílala výtisky. Výběr si předplácely školy, jednotlivá čísla se dostávala i mimo rámec Jihočeského kraje, dokonce i do ciziny. Rozsah 1. publikace v 1.čísle byl cca 50 stran textu. Příspěvků ale přibývalo, a proto musel být číslo od čísla Výběr stále rozšiřován až na 78 stran. Vedle přednášek proslovených na členských schůzích byly stále více publikovány i samostatné historické články a studie, zásadně bez nároku na autorský honorář. Náklad  v roce 1964 činil cca 300 výtisků, na konci roku 1968 již 650 výtisků. Redakční rada si vybudovala rozsáhlou síť pravidelných dopisovatelů – spolupracovníků ze všech jihočeských okresů i z řad jihočeských rodáků. Ustálily se i samostatné oddíly Numismatika a Kronikářská hlídka. Zavedena byla Vlastivědná poradna, v níž Karel Pletzer i jeho spolupracovníci z řad historiků zodpovídali dotazy čtenářů. Novou typografickou úpravu obálky zavedl v roce 1972 Karel Fiala, pozdější čestný člen klubu.  V prvním roce vydávání (1964) se Výběr neobešel bez vydatné hmotné podpory Jihočeského muzea, ale již od 1.10.1964, až do roku 1974, převzal Historický kroužek plnou odpovědnost za vydávání Výběru i po stránce ekonomické.
    Členové Historického kroužku, zejména  Miloš Svoboda a František Mejda, si vytkli ještě další cíl – pomoci vybudovat stálou expozici historie dopravy v jižních Čechách s využitím nejstarší železniční budovy bývalé koněspřežní železnice České Budějovice – Linec. Po dohodě s vedením muzea byl 7.2.1966 ustaven přípravný výbor pro zřízení Památníku dopravnictví. Členové kroužku se rovněž  podíleli aktivně na přípravě výstavy jihočeského dopravnictví uspořádané v Jihočeském muzeu v září a říjnu 1968. Výstava byla nainstalována ve 2 sálech muzea (později převezena do Prahy, Brna a Košic) a návštěvnost, i přes neblahé události srpna 1968, byla veliká. Z podnětu Památníku dopravnictví a Historického kroužku byla vydána řada různých suvenýrů, ústřední správa spojů vydala 2 poštovní známky (60 h k výročí koněspřežky a 1 Kč k výročí 1. jihočeské lokomotivní trati). Vyšla rovněž vůbec první česká práce o historii koněspřežní železnice – Začalo to koněspřežkou, jejímž autorem byl místopředseda kroužku Miloš Svoboda. Za významného podílu členů Historického kroužku, zejména Miloše Svobody a Františka Mejdy, byl prosazen návrh, na jehož základě vláda ČSR vyhlásila pozůstatky koněspřežní železnice na českém území národní kulturní památkou.
    Do druhého desetiletí své existence vykročil Historický kroužek s novým předsedou. – Milošem Svobodou (1968-1978). Historický kroužek čekala řada změn, jež byly výsledkem období „normalizace“ a jimž nemohl obětavý, rozvážný a trpělivý Miloš Svoboda zabránit. V roce 1971 přišlo do muzea nové vedení a s ním i stále větší ovlivňování činnosti kroužku. I přesto se dařilo výboru kroužku v čele se svým předsedou činit z Historického kroužku i nadále oázu přátelství a příjemných chvil, dařilo se držet úroveň přednášek i příspěvků do časopisu Výběr.
Přelomovým se stal rok 1973. Počet členů neustále vzrůstal , a proto bylo rozhodnuto změnit název. Na návrh Oldřicha Weisse se Historický kroužek stává napříště Historickým klubem.
    Existence a činnost  klubu nemohla uniknout pozornosti JčKV KSČ. Stačila čtyřřádková vzpomínka autora z USA na to, jak přátelské a solidární vztahy bývaly kdysi na vesnici a krátký článek, v němž jiný autor vyzýval k zjištění, zda je pravdivá legenda o záchraně knížete Metternicha jindřichohradeckým úředníkem.15.9.1973 se v Jihočeské pravdě na stránce 5 objevila ostrá a nevybíravá kritika (Oč jde Výběru?) jak klubu, tak vedení muzea.Výběr „nevychovává k oprávněné hrdosti na nedávnou minulost, která předznamenala dnešní cestu.“ Redakční rada Výběru spolu s výborem Historického kroužku musely svolat mimořádnou schůzi a vydat prohlášení.
    Vedení muzea zpřísnilo dohled nad činností Klubu i časopisu Výběr. Byla stanovena organizačně personální opatření. Začalo období, od kdy byl program činnosti dáván vždy předem ke schválení, kdy někdo přednášet mohl, jiný ne (např. PhDr. Antonie Kolafová, PhDr.Hana Housková a další). Statutárně byly zakotveny základní normy vnitřního života klubu i jeho vnějších vztahů, 21.1.1974 byly na členské schůzi schváleny Stanovy Historického klubu a Vydavatelský řád Výběru. Byly potvrzeny zásady vnitřní samosprávy a současně zabezpečeny ekonomické předpoklady. Hospodaření klubu bylo včleněno jako nedílná součást do rozpočtu a celkového hospodaření muzea. Za obsah Výběru nadále zodpovídala redakční rada (do roku 1978 v čele s Milošem Svobodou), ale nesměl do něho přispívat nebo odebírat nikdo, kdo nebyl členem klubu. I když se důsledně kontroloval určitý počet článků s tematikou revolučního dělnického hnutí, přesto Výběr zůstal časopisem na vysoké úrovni a přispěl nemalou měrou k uchování informací a faktů naší regionální historie. Jeho náklad stále stoupal, až na 1000 výtisků, rozšiřovala se i členská základna (1977 osm set sedmdesát sedm členů). Bylo rozlišováno dvojí členství – řádné a přispívající. Přispívající člen zaplatil roční příspěvek, mohl odebírat Výběr i do něho přispívat.
    V roce 1978 zemřel dlouholetý předseda klubu Miloš Svoboda. Nástupcem se stal, pouze na jediný rok, jeho spolupracovník František Mejda, výborný znalec historie jihočeské dopravy, zejména koněspřežky. 1. ledna 1980 nastoupil do čela Historického klubu bývalý numismatik Jihočeského muzea Oldřich Weiss. Od března 1980 se členské schůze přesunuly do přednáškového sálu muzea. Výbor klubu začal hledat nové cesty rozvoje. Členská základna stárla, klesala aktivita   členů. Bylo proto rozhodnuto zakládat (4.5.1981) zájmové kroužky – sekce, v nichž bude menší skupinka zájemců vždy o určité téma – sekce dopravy a letectví, heraldiky a genealogie. Na členských schůzích byla obnovena tradice medailonků, které v šedesátých létech pronášel Dr. A. Malkus.
    K další výměně vedení klubu došlo v červnu 1981, kdy pro neshody s vedením muzea Oldřich Weiss rezignoval. Jeho nástupcem byl zvolen Lubomír Soukup, dlouholetý redaktor českobudějovického rozhlasu, znalec jihočeského folkloru a dějin kultury. Za něho se v roce 1984 konaly oslavy 25. výročí založení klubu. Bylo vydáno zvláštní číslo Výběru a oceněni nejaktivnější členové. Výbor se postupně obměňoval. Členové výboru i nadále nezištně a obětavě zajišťovali rozsáhlou činnost klubu. Je na místě jmenovat aspoň některé – místopředseda a předseda zájezdové komise Dobroslav Zeman, jednatelka Jaroslava Knotková, pokladní Marie Reichertová, zájezdová pokladní Milada Podhrázská, redaktor Výběru Fr.J.Čapek.
    Mezníkem v historii klubu se stal rok 1989. Do výboru přicházejí nově PhDr. Jiří Chvojka a Mgr. Alena Volná a navrátit se mohl, jako vedoucí sekce heraldiky a genealogie, Karel Pletzer,CSc. Že se blíží změny ve společnosti, bylo znát i z toho, že mohla přednášet např. PhDr.Hana Housková. Předseda klubu Lubomír Soukup se těžce zranil při autonehodě, klub pak dočasně vedl místopředseda Dobroslav Zeman. 16. října 1989 se konala slavnostní výroční schůze v Kulturním středisku Staroměstská. Nový ředitel muzea Petr Šrámek zhodnotil vývoj Historického klubu a vyznamenal 15 dlouholetých funkcionářů čestnou medailí „Vlastivědnou prací k rozkvětu jižních Čech“.(2) Bylo čím se chlubit, za 30 let bylo předneseno přes 300 přednášek, promítnuty filmy z fondů JčM a v neposlední řadě bylo uspořádáno 173 autobusových zájezdů.
    Hodnotil se i klubový čtvrtletník Výběr. Na 8365 stránkách vyšlo několik set delších i kratších historických příspěvků. Časopis měl své pravidelné rubriky, v roce 1989 bylo rubrik již 12.   Výběr se stal uznávaným amatérským časopisem, známým nejen v ČSSR, ale i v Evropě, USA a dokonce Japonsku. V posledních letech začal vycházet jako registrovaný čtvrtletník s právem veřejnosti a mohl být prodáván prostřednictvím PNS ve vybraných prodejnách všem zájemcům o regionální historii.Zaznamenána byla i řada drobností, které by mohly velkým odborníkům uniknout. Trvalou statečností redakční rady se dařilo dát prostor pro publikační činnost i proskribovaných, často fundovaných autorů, historiků, literátů, vědců, kněží.
    Společenské změny na konci roku 1989 se dotkly i činnosti klubu. Zpočátku se zmenšila členská základna, přednášky začaly být méně navštěvovány, ze 7 připravovaných zájezdů na rok 1990 se uskutečnil jen 1. Měnilo se i složení výboru, 6.2.1990 se stala předsedkyní, poprvé v historii klubu, žena – Mgr.Alena Volná. Někteří členové výboru,  J.Knotková, D.Zeman, F.J.Čapek, museli zanechat činnosti kvůli nemoci. Z muzea i z klubu odešel Vratislav Kulíř. 19.3.1990 se snížily finance muzea poskytované na časopis Výběr. Přispěvatelů z řad členů klubů ubývalo (za prvních 5 let existence časopisu publikovalo 112 členů, nyní jen kolem 10 ), finanční náklady rostly, a tak bylo rozhodnuto rokem 1994 rozšířit autorskou základnu o přispěvatele z muzeí, archivů a dalších institucí a původně klubový časopis Výběr se stal široce zaměřeným odborným časopisem s podtitulem Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. Zároveň bylo zrušeno přispívající členství spojené s možností publikování ve Výběru.
    Od 1.1.1991 oddělila svou činnost sekce regionální historie letectva, postupně ukončovala činnost i sekce dopravy a genealogie. S novými členy výboru (Ing. Hana Housková, Marie Kroutlová) přišly i nové nápady. Z ekonomických důvodů přestal být členům zasílán plán činnosti poštou, každý člen obdržel roční plán činnosti při zaplacení příspěvků. Jan Caletka začal iniciativně budovat archiv a sepisovat Kroniku. Od členů získal pro archiv řadu zajímavých listin, fotografií, pohlednic i drobných exponátů. Našli se i noví organizátoři zájezdů – Mgr.Václav Vondra, JUDr.Jan Linhart, MVDr. Václav Dvořák. Začalo se vyjíždět i mimo jižní Čechy a dokonce i mimo republiku. PhDr. Jiří Chvojka a Mgr. Václav Vondra připravovali vycházky po památných místech našeho města a okolí.
    Z klubu byly vyřazeny „mrtvé duše“ – chroničtí neplatiči, takže k 31.12.1993 měl klub už jen 225 členů. Historický klub při Jihočeském muzeu se ale nestal zanikající organizací. Ba naopak. Za vydatné podpory a spolupráce muzea, jeho ředitele Mgr. Pavla Šafra, PhDr. Jaroslavy Landové a dalších odborných muzejních pracovníků rozvíjel a zkvalitňoval i nadále svou činnost. V roce 1999 oslavil své již 40. výročí. A bylo co oslavovat. Přednášky, hlavní náplň činnosti, si i nadále udržely svou kvalitu. Zpestřila se jejich náplň, pro klub byli ochotni přednášet nejen odborní pracovníci Jihočeského muzea (např. PhDr. Jiří Chvojka 47x), ale i řada významných jihočeských historiků a zajímavých osobností. Rozšířily se řady čestných členů. V roce 2002 vydalo Jihočeské muzeum publikaci Čestní členové (sestavila předsedkyně Klubu Mgr. Alena Volná), 27 medailonků mužů a žen, kteří získali čestné členství za své zásluhy o činnost klubu.
    Vyskytnuvší se problémy byly vždy úspěšně vyřešeny. Povodně 2002 zasáhly i klubový archiv umístěný v muzeu. Obětavostí a pečlivostí Jana Caletky byla velká část archivu zachována. Do výboru Klubu se dařilo vždy najít nové schopné lidi, nadšence, kteří byli ochotni bez nároku na odměnu a bez ohledu na čas, podílet se na organizování činnosti.     Dobrovolná mravenční práce se vyplácí i po padesáti letech. Členská základna se stále obměňuje. K 30.11.2008 měl Historický klub 264 členy, 212 žen a 52 mužů. 93,9% současných členů vstoupilo do Klubu po roce 1989. Věkový průměr je 65,3 let. Přednáškovou činnost se podařilo rozšířit o druhou akci v měsíci „Podvečer v muzeu, tentokrát na téma…“ pod organizačním vedením Mgr.Heleny Stejskalové.V roce 2006 začaly čtyři členky klubu vydávat klubový čtvrtletník - Zpravodaj Historického klubu, v němž vedle informací o činnosti Klubu uveřejňují příspěvky členů. Byl učiněn i pokus o obnovu Mladých historiků.
    Co dodat závěrem ?„Historické miminko“ dospělo, Historický klub se stal „mužem v nejlepších letech“. Jeho život nebyl vždy jednoduchý, procházel různými obdobími, ale uchoval si svou životní sílu. Je připraven i v další „padesátce“ soustřeďovat nadšence pro historii. Vždyť na minulosti se učí přítomnost a staví budoucnost.

    Do dalších 50 let své existence se Klub pustil na „plný plyn“. Nadále se konaly přednášky na nejrůznější historická témata 2x měsíčně. V první polovině měsíce v prostorách muzea, v druhé polovině ve spolupráci s Jihočeskou vědeckou knihovnou v jejích prostorách. Přednášeli nejen zaměstnanci muzea (doc. O. Chvojka, PhD., PhDr. N. Jelínková, Mgr. H. Stejskalová, Mgr. L. Nikrmajer), ale i řada dalších významných odborníků (PhDr. Š. Běhalová, Ph.D., O. Fibich, V. Šindelář, doc. J. Stejskal, M.A., Ph.D., Mgr. P. Pavelec, PhDr. et PeadDr. A. Stejskal, PhD., doc. D. Blűmlová, CSc., A. P. Nymburg a řada jiných). V prosinci 2011 přijel dokonce syn 1. předsedy Klubu Monsignor K. Plavec. V rámci koncepce Členové klubu sami sobě přednášeli i členové Klubu (MUDr. M. Hlach, M. Kroutlová, B. Klimešová, Ing. K. Frejlach). V roce 2013 byla přednášková činnost rozšířena. V rámci sekce Ženy v dějinách přednášela D. Čechová. Uspořádala s členkami Klubu dokonce 2x módní přehlídku.

    V době rekonstrukce JčM (duben 2012 – prosinec 2014) se členové Klubu scházeli v prostorách stavební průmyslové školy.

    V roce 2010 ukončili svou činnost Mladí historikové. Nebyla nalezena vedoucí. Klub pořádal každý rok zajímavé zájezdy. Jezdilo se nejen do krásných míst naší vlasti, ale i za hranice. Zájezdy organizoval MVDr. V. Dvořák, Ing. V. Márovec, J. Louženský, nejčastěji vedla zájezdy H. Ramešová. Vedle autokarových zájezdů probíhaly i výlety vlakem a vycházky po městě.

    10. 3. 2014 proběhla slavnostní schůze k 55. výročí založení Klubu. Oslavy proběhly v prostorách KD Slávie. S kulturním programem vystoupil taneční soubor Slunečnice a pěvecký sbor Rozmarýn. Ocenění bylo uděleno místopředsedkyni Mgr. H. Stejskalové. Na závěr se konaly volby výboru.

    Členská základna se stále obměňuje. Na místo členů, kteří už zejména ze zdravotních důvodů nemohou do Klubu docházet, se přihlašují stále členové noví. Jen za 1. pololetí roku 2015 přišlo 22 nových členů. Pokračuje rovněž vydávání klubového čtvrtletníku Zpravodaj Historického klubu. Vychází už 10. rokem.

    V roce 2015, v roce 750. výročí založení Českých Budějovic, byly přednášky se zaměřením „České Budějovice očima…“ Přednášky zahájila archeoložka muzea Mgr. Z. Thomová.